Lidé tráví na pracovišti značnou část dne, a tak i svého života. Většina práce zatěžuje tělo nebo mysl tak, že potřebuje během osmi či vícehodinového pracovního cyklu několik přestávek. Pokud bude mít zaměstnanec možnost duševní a tělesné relaxace na pracovišti, podstatně se zvýší jeho produktivita práce. Ono, stručně řečeno, jestliže po obědě klímá nad klávesnicí u kávy, stejně jeho pracovní výkon nebude zhruba půl hodiny stát za nic. Proč by tedy nemohl klímat v příjemné odpočinkové místnosti, a pak se zase naplno pustit do práce.
Také těžká manuální práce potřebuje přestávku, aby zaměstnanec mohl pokračovat bez toho, že by si nadměrně zatížil určitou část těla.
Podle odborníků na pracovní prostředí a psychologů působí pravidelná relaxace během pracovní doby pozitivně na celkovou kondici, a to má vliv na nemocnost, chronické potíže, psychické problémy, a také na bezpečnost práce. Umožní-li tedy zaměstnavatel svým zaměstnancům takový odpočinek, může to být v důsledku velké plus jak pro výsledky v práci, tak například ve snížení nemocnosti, včetně chorob z povolání. Nehledě na to, že se ukazuje prospěšnost relaxačních místností pro dobré vztahy na pracovišti. Často se nad šachovou partií nebo hrnkem kávy odbourají třecí plochy a sníží se vytváření konfliktních situací.
Při hledání pronájmu či koupi nemovitosti pro provoz firmy by proto měl zaměstnavatel přemýšlet o prostorách i z tohoto hlediska. Architekti a projektanti již u nových kancelářských budov automaticky začleňují do stavebního řešení klidové zázemí, které mohou využívat buď jednotlivé firmy nebo v rámci pronájmu více společností. Ve starších budovách by pronajímatelé měli myslet na to, že mnoho zaměstnavatelů bude nyní nebo v blízké budoucnosti takové prostory hledat, protože i to může být zajímavý benefit pro stávající i nové zaměstnance. Vybuduje-li pronajímatel podobný prostor ve své nemovitosti, v budoucnu to může být dobrá přidaná hodnota v jeho prospěch.
Vytvoření relaxačního prostoru nemusí být složité
Vhodná je speciální místnost. Může to být například malá uzavřená kancelář, jejíž okna vedou do vnitrobloku, u staršího domu třeba půda nebo snížené přízemí. Podoba a vybavení by mělo být přizpůsobeno konkrétní společnosti. Záleží především na typu práce, který zaměstnanci vykonávají. Jestliže celý den sedí u počítače, určitě se rádi protáhnou. Pokud stojí na nohou, jako například v obchodním centru, uvítají příjemné posezení s kávou a knihou či deskovou hrou. Jestliže jde o call centrum nebo výrobní linku, zaměstnancům prospěje ticho a možná příjemný hudební podkres.
Jestliže má firma více různých provozů a dostatek místa, lze relaxační zónu rozdělit na klidnější část s pohodlnými sedátky, lehátky či karimatkami, aktivnější s několika posilovacími stroji a místem na protažení. Do malé části je vhodné umístit pár stolků a možnost uvařit si kávu či si připravit jiné malé občerstvení. Zařízení lze doplnit také knihovnou, deskovými hrami, či dokonce herní konzolí.
Jestliže máte jako zaměstnavatel strach, že se zaměstnanci začnou „ulejvat“, stačí zavést jasná pravidla. V nich by mělo být například stanoveno, že v relaxačních prostorách se nepracuje, nemluví, netelefonuje. Může být i určeno, kolikrát denně může pracovník prostory využít. Nicméně pokud má každý ve firmě stanoveny své pracovní povinnosti, které musí splnit, věnuje relaxaci právě tolik, aby měl dostatek sil do dalšího pracovního procesu.
Většinou stačí krátký odpočinek a organismus je opět v plné kondici. Pokud se však člověk snaží takový propad překonat prací, bude regenerace trvat podstatně déle a na pracovním výkonu to bude znát. Je proto výhodné, aby zaměstnavatel umožnil zaměstnanci relaxaci v klidovém prostoru, který na pracovišti zřídí. Odpočatější pracovník je výkonnější a spolehlivější, dělá méně chyb.
Zdroj: realitymorava.cz
