Již třetí rok po sobě jsou životní náklady hlavní starostí generace Z a mileniálů (lidé narození zhruba od poloviny 90. let do r. 2010). Zhruba šest lidí z deseti z této generace žije tzv. od výplaty k výplatě, zhruba tři z deseti konstatují, že se necítí být finančně zabezpečeni, a tak životní náklady zůstávají v centru jejich hlavní pozornosti. Jedním z nejvýznamnějších životních nákladů jsou právě náklady na bydlení.
Medián mezd byl v Česku podle Českého statistického úřadu v roce 2023 u lidí ve věku 25 až 34 let 46 000 korun (medián je střed mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou). Ovšem na tuto částku nedosáhly dvě třetiny lidí, mzdy se také velmi liší v jednotlivých krajích, a samozřejmě dle oborů a vzdělání.
Přitom Češi ve věku od 25 do 35 let zaplatí za nájemné bytu o velikosti 60 m2 ze své mzdy zhruba 40 procent, což je mnohem víc než třeba v Německu, Rakousku nebo Francii.
Podle průzkumu společnosti Deloitte činil v letošním prvním čtvrtletí průměrný nájem v ČR 295 korun za metr čtvereční, takže výše uvedený šedesátimetrový byt by vyšel na 17 700 korun, ovšem bez jakýchkoli dalších poplatků, jako jsou energie, voda, vytápění apod., které je k tomu třeba připočíst.
Pak celkové náklady na bydlení mohou vyjít i na více než 20 000 korun. Přitom v Německu lidé ve stejné věkové kategorii zaplatí za podobné bydlení zhruba pětinu své mzdy, stejně tak jako Francouzi, a Rakušané jsou na tom ještě o něco lépe (cca 18 % mzdy).
Ve všech zemích se samozřejmě výše nájmu liší podle lokalit. Ve větších městech a významných centrech jsou nájmy vždy podstatně vyšší, než v malých sídlech a obcích. I proto ve městech napříč Evropou je velmi časté sdílené bydlení, což je jediná cesta, jak dosáhnout na byt v atraktivních lokalitách.
„V nájmu aktuálně žije 23 % Čechů, přičemž 16 % za tržní cenu, 7 % za cenu nižší. Tento podíl je dlouhodobě stabilní, s ohledem na zvyšující se nedostupnost vlastnického bydlení lze však očekávat postupný nárůst bydlení v nájmu, zejména ve větších městech,“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny, která se podílí na projektu Index prosperit a finančního zdraví.
Podle něj je na tom Česko také velmi špatně v oblasti finanční dostupnosti vlastnického bydlení. V roce 2023 se prakticky ocitlo na chvostu celkového pořadí v této oblasti. Průměrná cena vlastního bydlení znamená pro Čechy investici ve výši 14,5 hrubého ročního platu, hůře jsou na tom už jen lidé na Slovensku a v Lotyšsku. Ovšem v roce 2022 bylo třeba pro pořízení nového bytu o průměrné rozloze 90 metrů čtverečních v Česku potřeba dokonce 15,5 průměrného ročního hrubého platu.
Vývoj cen potřebných k pořízení bytových nemovitostí (bytů i rodinných domů včetně pozemků) domácnostmi na celém území ČR sleduje Český statistický úřad. Podle jeho indexu se nákupní ceny nových obydlí do konce roku 2022 zvýšily oproti roku 2010 o 124 %, ceny starších obydlí o 125 %.
Za posledních pět let pak ceny nových rezidenčních nemovitostí v ČR stouply o 62 %, ceny starších obydlí o 65 %. K tomu přistupuje dosud zdlouhavé vyřizování stavebního povolení, díky němuž jsou také ceny vlastnického bydlení stále vyšší. Často se stává, že než stavebník vyřídí stavební povolení na rodinný domek, kalkulace se razantně zvýší. Věřme, že nový stavební zákon přinese dostatečná pozitiva, aby vyřízení stavebního povolení proběhlo v řádu měsíců, a ne let.
Ačkoliv je nájemní bydlení mnohdy lepší, a v některých případech i ekonomicky výhodnější formou bydlení, pojí se s ním řada nejistot. Nájemci postrádají záruku dlouhodobě stabilního nájmu, často vzhledem k opakovaným ročním termínovaným nájemním smlouvám, a pronajímatelům zase chybí záruky, že budou mít v případě neplatičů a dalších problémových nájemců možnost dát urychleně byt vyklidit. I zde má ještě před sebou zákonodárný sbor mnoho práce, aby sladil práva obou smluvních stran, a nájemní bydlení tak získalo punc dlouhodobosti a solidnosti pro obě strany.
Zdroj: realitymorava.cz
