Již od roku 2008 platí tzv. AML zákon (zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), který subjektům v určitých sektorech (např. provozovatelé hazardních her, realitní kanceláře, advokátní kanceláře, účetní kanceláře apod.) nařídil zřízení interního oznamovacího systému nejpozději od roku 2021, a to bez ohledu na jejich velikost nebo počet zaměstnanců.
Podle něj byla do konce července 2023 přijímána oznámení zaměstnanců a dalších osob informující o porušení zákona AML. Nyní se okruh těchto oznámení rozšiřuje a pro některé subjekty se také mění možnosti, jak tato porušení oznamovat.
Zákon o whistleblowingu
Nový zákon se zkráceně nazývá zákon o whistleblowingu. V překladu toto slovo znamená pískání na píšťalku, což vystihuje smysl uvedeného slova. Týká se totiž situace, kdy zaměstnanec či jiná osoba odhalí v organizaci nějaké nepravosti, například korupci, porušení zákona, škodlivé jednání u veřejných zakázek a další, a na takové chování pak upozorní. Je to jako když na vás zapíská rozhodčí na hřišti nebo strážník na ulici.
Týká se zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci, a to jak soukromých společností, firem, tak také obcí s více než 10 000 obyvateli, krajů a jejich příspěvkových organizací. Všichni ti musí během letošního roku zavést vnitřní oznamovací systém pro přijímání oznámení o trestných činech, vybraných přestupcích a porušení právních předpisů, jejichž seznam je přílohou zákona.
Nejedná se však o podání stížnosti osobního charakteru, ale o oznámení protiprávního jednání dané organizace, kterým dochází k poškození veřejného zájmu.
Oznamovací systém musí být nezávislý a bezpečný, aby chránil identitu oznamovatele a ochránil jeho i jeho blízké před případnými odvetnými opatřeními, jako by mohlo být například ukončení pracovního poměru a jiné. Organizace, které mají více než 250 zaměstnanců, mají mít tento systém funkční již od 1. srpna letošního roku. Ostatní jej musí zavést do 15. prosince 2023.
V současné době nabízejí externí společnosti systém, které mohou organizace využít, protože dle zákona je možné oznamovací systém tzv. sdílet. To ovšem neplatí pro realitní kanceláře, které jsou již nyní bez ohledu na počet zaměstnanců povinné k oznamování dle AML zákona. K tomu vydal stanovisko
Finanční analytický úřad, který v něm konstatuje, že "u osob povinných podle AML zákona, tedy i u realitních kanceláří, nemůže oznamovací systém vést třetí osoba tak, jak je tomu možné podle nového zákona, ani nemůže být oznamovací systém sdílen." Realitní kanceláře tedy mají na jedné straně částečně tu výhodu, že již od roku 2021 mají zpracované své systémy vnitřních zásad o přijímání oznámení zaměstnanců a dalších spolupracujících osob (např. OSVČ) dle AML zákona. A stačí, když jej aktualizují a přizpůsobí, aby zároveň splnil podmínky nového zákona. Na druhou stranu nesmí tento systém sdílet a musí mít každý svou odpovědnou osobu – zaměstnance, která bude oznámení zpracovávat.
Metodické vyjádření k dopadu účinnosti zákona o ochraně oznamovatelů na osoby povinné podle AML zákona vydal Finanční analytický úřad letos v červenci a realitní kanceláře jej mohou najít na této adrese.
Osoby zvažující podání oznámení o protiprávním jednání se před podáním vlastního oznámení mohou obrátit na Ministerstvo spravedlnosti písemně (oznamovatel@msp.justice.cz) nebo telefonicky (tel.: +420 221 997 840) s žádostí o konzultaci. Všichni oznamovatelé se pak mohou v souvislosti s oznámením obracet na Ministerstvo spravedlnosti. Podrobné informace jsou zveřejněny na těcho webových stránkách.
Zdroj: realitymorava.cz
