Pro informace je třeba zajít na více míst. Prvním z nich je katastr nemovitostí, který každou plochu definuje dle katastrální vyhlášky určitým druhem a způsobem využití. Druhem pozemku se myslí například zemědělská půda, zastavěná plocha a nádvoří, lesní pozemek, nebo „ostatní“.
Ve výpisu z katastru se pak v kolonce „jiný údaj“ objeví způsob využití pozemku. To znamená, zda na něm má být (nebo již je) silnice, zeleň nebo třeba pohřebiště. Avšak druh a způsob využití pozemku není právně závazný údaj a lze jej za určitých podmínek měnit. V katastru může být například uvedeno, že pozemek v kategorii ostatní může být využíván jako fotovoltaická elektrárna. Ovšem to neznamená, že na pozemku musí být opravdu postavena. Tyto údaje může vlastník změnit, nelze to však bez dalšího procesu. A tím je jednání na stavebním úřadu příslušné obce.
Další informace o využití daného pozemku jsou totiž uvedeny ve schváleném územním plánu obce. Z něj lze zjistit, které pozemky jsou považovány za stavební, a jaká omezení se na určité pozemky či území vztahují. Jsou zde vyznačena například ochranná pásma, vedení pozemních komunikací, umístění kanalizací, inženýrských sítí, plány i stávající stav ploch veřejné zeleně a určení dalších prostranství, veřejných staveb, lesů i zahrad.
Pořízení i změny již platného územního plánu nejsou jednoduchým procesem a nelze předpokládat, že úředník či zastupitel škrtne tužkou, a tím se změní využití určité lokality či konkrétního pozemku.
Pokud již například není zbořeniště definováno stále jako stavba či stavební pozemek, změna může trvat několik měsíců, někdy i déle. Záleží na velikosti obce a jejích dalších záměrech, protože do změny územního plánu může „mluvit“ mnoho subjektů. Územní plán také může vymezit tzv. plochy přestavby. To může znamenat, že bude navrženo, aby plocha daného zbořeniště byla dále využívána stavebně, ale také pro ni může být navrženo jiné nestavební využití, což většinou znamená zeleň. To se může stát i v případech, že se zbořeniště nachází i v centru obce, resp. v zastavěném území.
Ideální je, pokud je vámi zvažovaný pozemek se zbořeništěm evidován v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří – druh pozemku zbořeniště. V tomto případě lze na pozemku, resp. přímo na zbořeništi, postavit nový dům, a to v souladu s požadavky územního plánu.
Zdroj: realitymorava.cz
