Základem je členění pozemků na druhy, a to jsou: zastavěné plochy a nádvoří, ostatní plochy zemědělské pozemky (orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty), lesní pozemky a vodní plochy. Podle těchto druhů pak o nich rozhodují především stavební úřad, orgán ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, vodohospodářský orgán či orgán ochrany životního prostředí.
Možností, jak si zjistit, o jaký pozemek se jedná, je několik. Jednak je to zápis v katastru nemovitostí. Další je územní plán obce nebo daného území. K tomu přísluší i územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití.
Tu mohou poskytovat úřady územního plánování nebo stavební úřady a lze z ní zjistit, co lze na předmětném pozemku realizovat a pro co je určen, tedy zda uskutečnit záměr, se kterým jej žadatel kupuje. Pro řadu účelů využití bude také důležité, zda se v tomto prostoru na pozemku či jeho části nachází ochranné pásmo. To může velmi zkomplikovat nebo dokonce zcela překazit plánovanou stavební činnost.
Typickým příkladem může být ochranné pásmo v okolí vedení vysokého napětí, přehrad s pitnou vodou, přírodních rezervací apod.
Pokud tomu nebrání územní plánování ani ochranné pásmo či jiné komplikace, lze u některých pozemků změnit jejich druh jednodušším způsobem. Tato možnost je především u pozemků vedených jako ostatní plocha – zeleň, neplodná půda, orná půda, která je přitom desítky let zatravněná, a podobné.
Pokud je změna v terénu prakticky již provedena, tedy nejde pouze o dočasné zatravnění v rámci střídání plodin, ale o změnu trvalou, která již nastala, není třeba ani územní rozhodnutí či souhlas a stačí ji ohlásit na katastr nemovitostí. To platí i pro pozemky o výměře do 300 m2.
V případě, že změna pozemku nenastala, ale plánuje se jiné využití (například místo sadu orná půda apod.), anebo jde o pozemek o výměře nad 300 m2, je třeba doložit územní rozhodnutí nebo územní souhlas.
Katastr nemovitostí pak na základě žádosti zanese změnu do katastru a pak lze tyto pozemky propachtovat dle jejich nového účelu využití, například jako pastvu nebo na pěstování zemědělských plodin.
A pokud je u pozemků zdroj vody a energie, jejich využití může být mnohem širší, od pěstování zeleniny, přes květinové záhony po bylinková pole jako zdroj pro výrobu čajů a různých zdravotních směsí.
Změna druhu pozemku není ale tak jednoduchá vždy. Pokud jde o změnu na pozemek stavební, bude třeba požádat o změnu územního plánu příslušné orgány, avšak ty nemusí každému vždy vyhovět.
Navíc, změny územních plánů neprovádějí obce několikrát ročně, ale třeba jednou za tři až pět let. Také záleží na celkové koncepci území a plánech, které příslušná obec má do budoucna.
Nicméně i takový pozemek lze využít, například tím, že jej vlastník dočasně pronajme jako skladovou či odstavnou plochu. Pokud je k pozemku dobrá přístupová cesta z veřejné komunikace, může na pozemku vyrůst třeba skladovací stan.
Náklady na jejich koupi a provoz jsou velmi nízké, a tak zde může být poměrně rychlá návratnost, a pozemek přitom neleží ladem. Tyto stany mohou uživatelům sloužit pro uskladnění různých druhů materiálů.
Mohou být použity také jako dočasné garáže, protože se vyrábějí v mnoha velikostech a variantách. Vejde se do nich i větší traktor, případně jiná těžká technika. Na druhou stranu mohou být vybaveny okny, dá se k nim připojit zdroj vytápění, a tak se dají využít i třeba jako dílna. Výhodami jsou především nízká počáteční investice, rychlá montáž, mobilita, nízké náklady na údržbu a velký výběr.
Každý realitní makléř potvrdí vlastníkovi jakékoli nemovitosti, že pokud je o nemovitost pečováno, v průběhu času se stále zhodnocuje. Zvyšující se nabídkové ceny mohou potvrdit i majitelé zemědělské půdy, jimž v posledních letech míří do poštovních schránek četné nabídky na odkup. Avšak naši předkové dobře věděli, že půda se neprodává, půdu je nutné zachovat dalším generacím. A do té doby ji zhodnotit jiným vhodným způsobem.
Zdroj: realitymorava.cz
